Top hledané
Výsledky (0)
O politice, přátelích funkce a ztrátě lásky

Rychlá zpověď - Vladimír Kremlík: Funkce mě změnila k horšímu a ztratil jsem lásku

David Budai
09. března 2020
+ Přidat na Seznam.cz
8 minut

Vysoká politická funkce každého změní k nepoznání a často se to začne promítat do partnerského života. Je o tom přesvědčen dnes již bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík, který přišel o lásku a zapomněl na to, jaké je to být „vnitřním“ a spontánním klukem. V nezvykle otevřeném osobním rozhovoru pro LP-Life.cz promluvil nejen o zákulisí politiky nebo ženách, které ho zvou na rande, ale také o svých plánech a znovuobjevené pokoře.

Jako bývalého ministra dopravy se vás musím zeptat: proč trvá tak dlouho, než se v Česku postaví dálnice nebo nová železnice?

To je správná otázka, já jsem si ji kladl pořád. U nás to opravdu trvá strašně dlouho, máme příšernou legislativu. Než se u nás něco povolí a než se začne stavět, trvá to v průměru třináct let. A tato doba se musí zkrátit, musí se změnit zákony. Když se zákony nezmění, nebude se v České republice rychleji stavět.

A že na druhou stranu jsou tady různé skupiny nebo spolky, které hájí svoje zájmy, nebo se jeví, že hájí svoje zájmy, a využívají k tomu právní předpisy, to prostě tak je. Ale úkolem vlády a ministra dopravy musí být změnit právní prostředí a legislativu.

A věříte, že se to změní? I poté, co jste do toho jako ministr pronikl?

Já jsem za svého působení změny udělal, odeslal jsem zásadní změnu zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury, a tam by se ta doba měla zkracovat přibližně o tři až čtyři roky. Takže bychom mohli být na devíti letech. Ale to je zase strašně moc, je potřeba dalších změn.

Co vás na politice překvapilo? Přece jen jste tam přišel jako právník…

Překvapil mě rytmus práce. Lidi na ministerstvu jsem musel naučit pracovat rychleji a efektivněji, protože to byl hodně byrokratický úřad. Musel jsem ten organismus rozpohybovat a pracovníci se tomu ve finále přizpůsobili.

Takže čeští úředníci nejsou líní, jen je potřeba je trochu „nakopnout“?

Řekl bych motivovat a „nakopnout“. Správně jste to řekl.

Plánujete, že budete v politice i nadále?

V tuto chvíli to beru jako zkušenost, která se uzavřela, a žádné další místo bych momentálně ve vládě nepřijal. Ale politické působení do budoucna nevylučuju. Mně nejsou lhostejné věci veřejné a do budoucna bych se chtěl podílet na změnách, které povedou ku prospěchu země a lidí.

Co tedy budete dělat teď? Vracíte se k advokacii?

Vrátil jsem se k advokacii a obnovil jsem si výkon advokacie. Zpracovávám právní rozbory, sepisuju právní stanoviska a samozřejmě jsem už vystavil první fakturu. (smích)

To zní trochu nudně. Baví vás to?

Baví mě to, je to něco jiného. Chci se zaměřit na budování byznysu. Chtěl bych, aby se zlepšilo právní prostředí, ať už jde o výstavbu, developement nebo dopravní infrastrukturu. A také mě zajímají některé investiční příležitosti v oblasti startupů.

Co děláte nejraději ve volném čase?

Ono se to změnilo oproti času, který jsem měl jako ministr. Tehdy jsem se věnoval svým dětem a partnerce Karolíně. V současné době se věnuju více sportu, abych se dostal do fyzické kondice, kterou jsem při působení na ministerstvu dopravy trochu ztratil.

Kolik jste přibral?

Než jsem přišel na ministerstvo, vážil jsem 84,5 kilo. V červenci jsme s Karolínou běželi podél Vltavy, uběhl jsem asi pět kilometrů, takže to bylo povzbuzující. Ale potom ta moje kondice šla dolů a přibral jsem na 93 kilo.

Neměl jste čas na posilovnu?

Důvodů je několik. Je to nepravidelná strava, máte hodně schůzek, v průměru jsem měl za den osm až devět schůzek, takže to bylo náročné. A je to i časem, protože večer už nenacházíte čas si zacvičit.

Přesto jste patřil k ministrům, kteří nemají „pupek“, vypadáte zkrátka atraktivně. Psaly vám ženy, které se chtěly seznámit?

Zájem ze strany žen byl skutečně poměrně velký. Nicméně já jsem si na ministerstvu našel vztah. Ale je tam jedna věc – ve své podstatě ta funkce, ať chcete, nebo ne, vás trochu mění. A v oblasti vztahové mě změnila ne úplně k ideálu. Takže se vracím k tomu, že bych chtěl být ten vnitřní kluk, kterým jsem býval předtím, než jsem poznal Karolínu. Chtěl bych se vrátit k lidskému Vláďovi, který byl na začátku.

Jak vás to konkrétně změnilo?

Mění to člověka k horšímu. Začínáte se stávat autoritativním, předepisujete druhým, co mají dělat, a to do partnerského života nepatří.

Překvapuje mě, že si to přiznáte. Spousta politiků by to neudělala…

Já si tyto věci přiznávám. Funkce přinesla věci pozitivní i negativní. A ta negativa teď potřebuju odstranit a být tím, kdo jsem ve skutečnosti.

Vy už jste dříve na sociální síti naznačil, že vztah s Karolínou se rozpadl. To bylo právě kvůli tomu, jak jste se změnil?

Vztah s Karolínou byl ukončen a v zásadě si myslím, že byl ukončen především z příčin na mojí straně. Jak už jsem řekl, bohužel jsem se zaměřoval příliš na to „delivery“, tudíž na výkon, předepisování… A úplně jsem zapomněl respektovat, že vedle mě je křehká lidská bytost, která má svoje přání, tužby a představy o životě.

Mrzí vás to?

Beru to jako zkušenost a beru to tak, že ve funkci jsem se v té osobní oblasti změnil.

Přepokládám, že jste neměl na vztah ani příliš mnoho času…

A to je daň za tu politiku, protože vy jste potom v práci pořád. Člověka politika vcucne, nasaje a drží ho. A když jste s partnerkou, stále přemýšlíte o pracovních věcech. Kamkoliv jedete, díváte se na to z nějakého pohledu pracovně. Nemohl jsem se uvolnit, politika vztahy přehlcuje a zahlcuje. Stále máte tendenci věci řídit a určovat, což je pro partnerský vztah smrtící.

Píšou vám ženy i teď?

Píšou mi i volají i teď, abych se s nimi sešel, zvou mě na rande.

A dokážete rozpoznat, jestli opravdu touží najít lásku, nebo vás chtějí jen proto, že jste známý a vlivný?

Já to takto nehodnotím. Mám své vnitřní hodnoty, uspořádávám si priority a z mého pohledu je důležité, abych se na sebe mohl podívat. Aby si ty ženy zase řekly: „Ten Vláďa je charakterní muž, který má své zásady.“ A to je pro mě důležité, neboť funkce ministra dopravy mě v této oblasti změnila.

Luxusní byt na Starém Městě - Praha 1 - 120m
Luxusní byt na Starém Městě - Praha 1 - 120m, Praha 1

Vám se rozpadla i rodina. Co se stalo?

Manželský vztah nám nefungoval dlouho. Byli jsme spolu spíše kvůli dětem, a to asi od roku 2017. Žili jsme vedle sebe. Takže není to tak, že by Vladimír byl nevěrný manželce, ale jen jeden vztah nahradil jiným vztahem.

Máte teď na děti více času?

Snažím se mít více času.

Jak jsou děti staré?

Deset a třináct let.

Takže už v pubertě…

Dá se říct. (smích)

Jaký jste táta?

Tady bych si dal skutečně známku spíše horší. Měl jsem na ně málo času, málo jsem se věnoval. Takže jako odpovědný otec bych se nehodnotil, spíše naopak.

Mluvíte jim hodně do života, nebo jim spíše dáváte volnost?

Myslím, že je třeba nechat děti, aby se samy směřovaly. Nechat je trošku snít, nechat jim volnost.

Jak děti vnímaly, že jste byl v politice?

Dotýkalo se jich to výrazně, protože nebyly ztotožněné s tím vládním angažmá. V tomto ohledu to moje rodina brala negativně.

Bavil jste se o tom s rodinou, nebo jste prostě oznámil „já budu ministr“…

V zásadě jsem jim to oznámil. Věděl jsem, že s tím asi souhlasit nebudou, a také s tím nesouhlasili.

Podle vašeho Instagramu jste hodně sportovně založený. Co kromě posilovny ještě děláte?

Bruslení, potom jsem jezdil na koni, hrál jsem poměrně dlouhou dobu golf. A samozřejmě fitness.

Jak často chodíte do posilovny teď? A je to dlouhodobá vášeň?

Snažím se chodit čtyřikrát až pětkrát týdně. A chodil jsem tam i dlouhodobě, většinou cvičím sám nebo s kamarády.

Cvičil jste i v kanceláři?

Na ministerstvu byla i posilovna, ale já jsem se tam nedostal, protože pracovní den mi začínal zpravidla v sedm hodin ráno a končil kolem půl sedmé.

Co kromě sportu děláte?

Mám strašně rád focení, rád jsem s Karolínou jezdil fotit v přírodě. A mám rád čtení knížek a Francii, takže jsem nedávno četl paměti Král Slunce (Ludvík XIV., pozn. red.). A také operu nebo balet.

Někde jsem četl, že jste konec na ministerstvu docela zapíjel v barech, byly tam i docela odvázané fotky…

Byla to koláž starých fotek, kterou vytvořil jeden bulvární časopis jako aktuální situaci. Já jsem byl s kamarády jen v jednom baru v centru Prahy. (smích)

Jak se na to dívá blízké okolí, když o vás píše bulvár nebo jiná média v souvislosti s různými kauzami?

Máte přátele, kterým to nevadí, a pak máte takzvané přátele funkce, kteří se s vámi nebaví. To je realita. Skončil jste ve funkci, tak už nejste kamarád. S tím musí každý politik počítat. To je život.

Jaké máte dlouhodobé plány? Kde je vaše místo v životě?

Chtěl bych se stabilizovat v byznysu, vést úspěšné projekty a do budoucna se věnovat charitě. A samozřejmě bych se chtěl někdy v budoucnu do politiky opět zapojit.

A co vaše osobní sny?

Chtěl bych mít spokojený život a partnerský život respektující hodnoty a bytost partnerky. Chtěl bych, aby děti dobře vyrostly a byly úspěšné.

Jaké máte zlozvyky?

Autoritativnost, přikazování, to je to nejhorší.

Kdy jste spontánní?

To bylo hrozně těžké. Za tu dobu, kdy jsem byl ve funkci, to bylo jen párkrát s Karolínou, spočítal bych to na prstech jedné ruky. Nejkrásnější to bylo, když jsme se byli společně podívat na ovečky a také na vyhlídce Máj. Jinak jsem byl příliš rigidní, přísný a tak dále. To se teď snažím měnit a hledám i chvíle, které nejsou naplněné jen prací a napjatým rozvrhem.

Děkuji moc za rozhovor.

Rychlá zpověď:

Jaké dvě věci na politice nemáte rád?

Nemám na politice rád to, když se dva lidi nejsou schopni dohodnout. A samozřejmě nedodržení dohody.

Je horší nevěra, nebo politická zrada?

Záleží, jak se na to podíváte. V daném okamžiku to může být nevěra, v jiném politická zrada.

Jaké motto vás provází životem?

To je moje zásadní motto: Na začátku i na konci dne jsem právník.

Co nejdražšího jste si koupil pro radost?

Není to o penězích. Pro radost si kupuju řadu věcí, ale spíše z radosti dávám.

Co vám imponuje na ženách?

Především jejich křehkost a vnitřní nádhernost.

Vzpomenete si na nějaký trapas na rande?

Byl takový. Když jsem minul místo schůzky.

Měl jste někdy touhu všeho nechat a ztratit se?

Kolikrát!

Jste ranní ptáče, nebo sova?

Určitě ranní ptáče.

Kdy jste měl naposledy pořádnou kocovinu?

Na Silvestra v Nízkých Tatrách.

Dovolená, na kterou nejraději vzpomínáte?

Jsou to právě ty Nízké Tatry.

Po kterém jídle se můžete utlouct?

Můžu se utlouct po smaženém sýru s hranolkami, tatarkou a vajíčkem.

A co nejíte?

V zásadě se dá říct, že jím všechno.

Čeho si na sobě nejvíce ceníte?

Zrovna o tom jsem přemýšlel. Je to jedna věc – poznám, když jsem udělal chybu, a tu chybu se snažím napravit. Pracuju na tom, abych chyby napravoval.

Jak často chodíte do posilovny?

Chodíval jsem tak šestkrát týdně, teď to bylo čtyřikrát týdně.

Kolik zvednete na bench?

Teď trošku míň, kolem 80 kilo.
Dotazovaný se ptá redaktora:

Už jsme skončili?

Už ano!
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Rychlá zpověď - poslankyně Taťána Malá
Zobrazit článek
Rychlá zpověď - mluvčí Jiří Ovčáček
Zobrazit článek