Rychlá zpověď – Václav Noid Bárta: O nočních můrách, ale i největší lásce svého života
Zpěvák Václav Noid Bárta je takový srdcař. Věčně se směje, rád se zamilovává a žení a už to vypadalo, že dítětem zůstane napořád. Muzikálová hvězda ale v rozhovoru pro Luxury Prague Life přiznala, že ten mladý hoch plný velkých snů dospěl. Během posledních několika měsíců dokonce otočil svůj život několikrát dokola. A jak se říká, za vším hledej ženu – jenže téhle jsou teprve tři roky. Noid tvrdí, že až díky dcerce Terezce poznal, co to je skutečně život.
Vašku, ty na mě zíváš! Je teprve pět odpoledne.
Promiň, ale já jsem nevyspalej, měl jsem teď Terezku a ona vstává strašně brzy a chce si hrát. Tak jsem krapet nevyspalý.
A to máš před sebou představení… sedíme v Hudebním divadle Karlín. To k tobě tak nějak už prostě patří. Co tady všechno hraješ?
Hraju tu spousty krásných rolí, třeba v Ježíšovi mám hned tři role – Ježíše, Jidáše a Piláta. Nejaktuálnější věc, kterou tady hraju je Kurtis v muzikálu Sestra v akci, pak hraju ještě v Carmen … a to je asi čoveče všechno.
Mně přijde, že tu i žiješ, máš tu třeba i spacák?
Míval jsem, když bývaly zkoušky, tak jsem tu i spal. Hele ale teď přemýšlím, že tu vlastně hraju jen ve třech muzikálech, to je málo.
A co děláš tedy jiného?
Točím. Celý leden jsem točil muziku k filmu Pepa a k filmu Dukátová skála. Studio se mi docela rozjelo. A ještě navíc jsem začal točit s kamerou. Takže jsem kameraman a amatérský režisér. Je to můj nový koníček, kterému se hodně věnuju.
Teď jsem viděla na přehlídce Terezy Sabáčkové tvůj klip.
Ano jeden z nich jsem dělal já. Druhý byl z projektu Galateia.
Kde bych ještě mohla vidět tvou práci?
U mě na zahradě. (smích) Je plesová sezóna, takže jezdím hodně plesy. Teď jsem měl to štěstí, že jsem si mohl zazpívat písničku It’s all right s East 17. Oni tam zpívali po mně a na zkoušce jsem je potkal, tak jsem jim ukázal video z youtubu, kde jsem tuhle jejich písničku kdysi se svou kapelou přezpíval a jim se to docela líbilo. Když byl ten jejich výstup, koncert, tak jsem pařil pod pódiem a Johny mi podal mikrofon a já s nimi zpíval It’s all right, to bylo splnění mého dětského snu! Když jsem usínal, tak jsem se normálně usmíval. (smích)
Tys míval ale svou kapelu, jestli se nepletu.
Já ji pořád mám, pořád s ní jezdím, ale nemáme žádné turné teď, tak jsou to spíš nárazové kšefty. Hrajeme takovej spíš poprock, už žádný metal. Teď budeme mít vystoupení na Motosalonu v Brně. Ale mně ta muzika baví jako taková v celku, na Vánoce chci zase dělat koncerty třeba jen s kvartetem. U jedný kapely bych nevydržel.
Musíš se hodně otáčet, aby ses uživil, a ještě se měl dobře?
No musím... já se chci otáčet. Ty peníze, co za to přijdou, jsou druhotný produkt.
Takže jsi v pohodě a nestresují tě složenky..
Myslím si, že kdybych dělal jednu práci, jako jiní kolegové, kteří se spoléhají jenom na to, že zpívají, tak bych neměl takovou pohodu. Ale tím, že mě těch věcí baví daleko víc a nedělám je primárně pro peníze, ale pro zábavu, tak ona ta práce ty peníze sama přinese a tomu já se samozřejmě nebráním. (smích)
Jasně. Ptám se, protože vím, jak je to těžký chleba, být umělec.
Když máš jen jednu disciplínu, tak to musí být těžké. Já toho mám hodně. Díky tomu, že mám malou dcerku, tak se hodně hrnu i do dětských projektů. Třeba na podzim bude zase Madagaskar, kde hraju krále Jelimana.
Vašku, naposledy jsem s tebou dělala tady v Karlíně velký rozhovor zhruba před pěti lety. Co se za tu dobu změnilo?
Ty jo, změnilo se toho strašně moc. Stihl jsem se oženit a mít dítě. Bohužel za tu dobu se mi ten rodinný život stihnul i rozpadnout. To se nedá nic dělat. Poslední rok byl hrozný rok, ale musím říct, že také nejlepší v mém životě a to proto, že jsem hodně věcí pochopil, hodně věcí jsem si uvědomil, naučil jsem se. Začal jsem se o sebe víc starat, jíst zdravě, přestal jsem úplně pít, přestal jsem úplně kouřit… některé věci jsem si v hlavě srovnal.
Za to všechno může rozvod?
Dalo by se říct, že ano. I když … někde jsem teď četl, že jsem přestal pít kvůli rozvodu, ale já jsem přestal ještě před rozvodem. To je taková dezinformace. Chtěl jsem sám přestat pít a začít cvičit.
My se tu bavíme jako bys byl alkoholik! Neměl jsi snad takovéhle problémy?
Nééé, to vůbec ne. Kdybych měl problémy s alkoholem, tak bych nikdy nemohl pracovat tak, jako jsem pracoval před rokem. Lidi, co mají takový problém, nechodí do práce. Někde se válí… Pil jsem normálně jako průměrný Čech, o víkendu někdy v baru, občas vínko doma, a to je všechno. To dělají všichni. Jenže mě to začalo unavovat, tak jsem si řekl, že už nebudu pít vůbec, alkohol ti nic navíc nedá. Navíc jsem podepsal smlouvu s Nutrendem.
Jakou smlouvu?
V únoru jsme podepsali smlouvu, že mi přetransformují tělo, že oni ze mě, z toho obtloustlýho, nateklýho nesportovce vyrýsují do půl roku pěknýho kluka. A cvičení s alkoholem prostě nejde dohromady. Musel jsem ho vynechat a začít i dobře jíst, žádný prasárny. Zvyknul jsem si na to a už je to rok.
Nikdy jsem tě nevnímala jako obtloustlýho kluka. Vždycky jsi býval spíš sporťák.
Jo, ale po narození Terezky jsem začal fotrovatět. Měl jsem tzv. beerceps. (smích)
Každopádně vypadáš dobře, tak předpokládám, že i porozvodové chmury jsou pryč.
Ale jo. Je to strašně těžký ale stalo se. Jsme v dobrých vztazích, za to jsem rád. Už se to všechno uklidnilo. Nedávno jsem byl s Terezkou v Zoo, tak si ji tam Gabča vyzvedla a dávali jsme si všichni pizzu a snažíme se, aby měla malá oba rodiče. Myslím si, že je fajn, že si Gabča našla nového kluka Petra. Od té doby, co ho má, je vše v pohodě.
Ty máš také dívku, viděla jsem ji.
Jo, ale o tom já nemluvím.
Všimla jsem si ale, že vypadá stejně jako Gábina nebo Eliška, najdi si někdy blondýnu! (smích)
Jojo… jsem takhle spokojený, víc ti nepovím, nebudu už o soukromí ale víc mluvit.
Dobře pojď mi ještě k tomu sportu.
Dělám thajský box a fitness. V pase jsem zhubnul 27 cm, tělo se mi podařilo přetransformovat do takové polosportovní kvality, ale teď chci víc. Chci, aby to mělo nějaký smysl, cíl. Z toho buřta jsem se za dva roky vypracoval na kluka vhodného na soutěž, takže jsem si řekl, že bych to příští rok skutečně zkusil. Ne jako kulturistiku, ale takové říká se tomu physique. To jsou takoví ti kluci jakože z pláže. I kdybych měl skončit poslední, nevadí, chci se prostě zkusit vypracovat natolik, že mě na tu soutěž pustí. (smích)
Je potřeba mít nějaký cíl.
Život je o tom. Musíš si prostě nastavit laťku a pomalu po těch schůdcích dojít na vrchol. Jinak bys byla smutná a nudila se.
Jaký je pracovní cíl?
O tom jsem hodně přemýšlel. Konkrétně něco jako že bych třeba chtěl dostat slavíka nebo že bych si přál, aby moje youtubový klipy měly najaký počet zhlédnutí, to není pro mě cíl. To je krátkozraké a není to dlouhodobé. Dal jsem si cíl, že až jednou bude Terezce patnáct, osmnáct, tak když se řekne moje jméno, aby byla totálně pyšná. Aby prostě řekla – ano, to je můj tatínek. To je tak dlouhodobý cíl, strašně motivující, že ten mě baví.
Pověz mi ještě o Terezce, tři a půl roku je už docela zábava ne?
Jéé, ona je ťumprdlík. Ona je zlatá, pořád něco zpívá, tancuje, paroduje, už se se mnou hádá, pak se mazlí, je to úžasné dítě.
Chtěl bys další?
Přiznám se, že o tomhle ještě neumím uvažovat. Ale život je dlouhý, určitě ještě nějaké bude, ale nedokážu o tom ještě vůbec přemýšlet.
Co tvůj volný čas, kam rád jezdíš?
Každý rok jezdím do Alp. Do městečka Berchtesgaden, kde se ubytuji v takovém penzionu a pak tam celý týden chodím se svým batohem na přežití po lesích, národních parcích, ledovcích, a to je taková nádhera… teď tam pojedu znovu a zase sám. Beru si sluchátka, kde si pouštím soundtracky a jdu. Cestou si na vařiči uvařím borový čaj, pak si dám konzervu nebo paštiku a takhle tam celý den chodím. Pak se vrátím na penzion, usnu a ráno zase vyrážím.
Co ti tohle dává?
Je to neuvěřitelné vyčištění hlavy, totální relax. Jsi tam jenom ty se svou hlavou, se svými myšlenkami.
Na co jsi naposledy přišel?
Že už jsem dospělý, že už jsem velkej kluk. Ještě před pěti lety jsem si neuměl představit, že bych někde skončil sám uprostřed lesa třeba někde v Kanadě. Dneska už to umím. Jsem samostatná dospělá jednotka, která dokáže všechno, co bude chtít.
Kdo ti naposledy udělal největší radost a čím?
Tereza Sabáčková. Tím, že mi na své přehlídce na Žofíně dovolila pustit můj klip. Vím, že se jí tam cpalo několik umělců se svými projekty, ona jich dost odmítla a u mě zariskovala, aniž by věděla, jak to dopadne. Za to jí děkuju, to mi udělala velkou radost.
Tebe tam všechny adorovaly, moderátorky prozradily, že jsi hrdina dne, co tam namontoval žárovku.
Já se strašně styděl. (smích)
Vašku, já tě hodně vnímám jako usměvavého pohodáře, máš ty vůbec nějaké hejtry?
Jo jasně že jo. Ale do očí mi to nikdy nikdo neřekne, na to nemají kuličky. Na internetu jich je ale hodně.
Moc děkuji za rozhovor. Přeji hodně štěstí.
