Rychlá zpověď - Hana a Karel Heřmánkovi: O divadle, ale i setkání s Orlandem Bloomem

Zaznamenala jsem, že jste se někde zmínili o tom, že dobré divadlo si najde divák sám, tak bych ráda věděla, co dělá dobré divadlo dobrým divadlem?

Karel: Dobré divadlo se pozná podle toho, že tam jsou diváci (smích).

Ale aby začali do toho divadla chodit, to se nestane lusknutím prstů. Myslíte si, že to je o výběru her a nebo slavných hereckých jmen?

Karel: Je to obojí, ale za ta léta diváci znají náš repertoár nebo v jakých mantinelech se pohybuje a znají herce, kteří pro nás pracují.

Hana: Já si myslím, že je důležité mít společenství herců, kteří si spolu rozumí a dlouhodobě spolu hrají. V našem případě to už je přes dvacet let. Ale vždycky je dobré přizvat ještě hosty, kteří u nás hrají poprvé. Po přečtení scénáře vždy myslíme na náš soubor, ale hledáme vhodné typy na jednotlivé role. To je takové osvěžení, a nejen pro tu práci, ale nakonec  i pro  diváky. 

Táhnou více komedie?

Karel: Já mám rád komedie. Radši se směju než bych truchlil, a navíc lidi se dnes potřebují v divadle odreagovat, aby přišli na jiné myšlenky. My se snažíme vybírat chytré komedie. Takové, které mají ještě nějakou přidanou hodnotu. Ovšem na repertoáru nemáme pouze komedie.

Stává se, že se při výběru komedie seknete?

Karel: Určitě, stane se.

Co je pak na vině? Špatně se to nastuduje nebo už ten výběr je od počátku špatný?

Karel: Většinou to bylo tak, že jsme si od toho slibovali, že to dopadne dobře a ono to dobře dopadnout nemusí. (smích).

Hana:  Stalo se nám, že jsme po první repríze zapochybovali a rozhodli se hru stáhnout. A asi to byla pravda. Když  Karel odcházel domů, na kanceláři byl nalepený vzkaz: "Milý pane Heřmánku, mám vás rád, ale s tímhle jděte do..”

Karel: A to rozhodlo! Tak jsme to stáhli!

Můžu se zeptat, jak se jmenovala?

Orchestr Titanic.

Byty Janáčkovo nábřeží 211m, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Takže potopilo se to se vším všudy! Titanic a cokoliv s ním spojeného už nikdy víc?

Karel: Ono už v tom Titaniku je asi dané, že to prostě nikdy nemůže dopadnout dobře.

Takže katastrofické hry už raději nehrajete! (smích)

Karel: No raději ne! Ale i když dopadne premiéra nějaké hry dobře, tak stejně je na tom ještě spoustu práce. 

Hana: Když se to zkouší bez diváků, tak se repliky říkají do prázdna, ale až diváci začnou reagovat, tleskat, smát se, tak to teprve chytí ten rytmus. To je důležité. 

Karel: I po premiéře upravujeme text, někdy musíme i škrtat, pracujeme i nadále s herci, aby nezapadl význam celé hry. Je důležité vše pečlivě nazkoušet, aby se po několika reprízách inscenace nerozpadla.

Jak dlouho hru zkoušíte?

Karel: Dá se říct, že tak dva a půl měsíce. Ještě před zkouškami však pracujeme s textem, režisér vymýšlí koncepci a spolupracujeme s výtvarníky představení. 

Hana. Po nazkoušení jezdíme na zájezdy mimo Prahu, abychom si ověřili reakce diváků a inscenace se usadila. Je to několik takových předpremiér.

Jsou jiní diváci na zájezdech a jiní v Praze?

Karel:  Musím říci, že na zájezdech jsou diváci vděčnější a je to pro ně asi větší svátek.

Hana: Ale zrovna včera jsme hráli kultovní francouzskou hru ART a publikum u nás reagovalo stejně jako na zájezdu ☺ (smích). Každé představení je prostě jiné.

Tím, že divadlo děláte tak dlouho, dokázali byste zhodnotit, zda se mění vkus diváka, popřípadě samotný divák?

Karel: Za ta léta, co jsem u divadla, musím říct, že vkus obecenstva se přece jen změnil. Projevuje se vliv jednoduchých a prvoplánových telenovel, jejichž sledování je opravdu více než pohodlné. Proto si tolik vážíme našich diváků, kteří mají stále potřebu se něco dozvědět, zamyslet a zasmát. 

Hana: Je obdivuhodné, že se stále najdou lidé, kteří mají potřebu přečíst si knížku a zajít do divadla.

Já jsem viděla jednu vaši fotku a měl jste na sobě plínu. Řekněte mi, kam jste až ochotný zajít, abyste pobavil diváka?

(smích) K té postavě se to hodilo, takže proč ne, ostatně přijďte se na LÁSKU podívat! Hru napsal slavný americký dramatik Murray Schisgal, je plná chytrého humoru a já ji spolu s Danou Morávkovou a Zdeňkem Žákem hraji moc rád. 

Byt Praha 1 - 203m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Jste ráda, když si manžel ze sebe umí udělat legraci?

Já se na něj chodím ráda dívat pořád, neboť do každé role vnese svůj typický humor, a může to být např. i  tragická postava Sira ve hře GARDEROBIÉR, v níž se představuje i jako slavný Král Lear, nebo popudlivý premiér Hacker v politické grotesce JISTĚ, PANE PREMIÉRE!, a nejraději mám scénu, když si myje nohy ve slavné komedii TŘI MUŽI NA ŠPATNÉ ADRESE.

Kdy jste byli spolu v divadle nepracovně, jen v roli diváků?

Hana: Naposled jsme viděli ve Stavovském divadle  Shakespearovu Zimní pohádku v provedení Prague Shakespeare Company, kterou slavný autor umístil do Čech. Tedy nevím, jestli věděl, kde Čechy jsou…

Karel: No asi ne, protože on je situoval u moře.

Hana: Na představení nás pozval režisér Guy Roberts a moc jsme se pobavili. Guy u nás také režíroval Shakespeara – komedii MNOHO POVYKU PRO NIC. Byla to mimořádná práce a zpracování je opravdu nevšední. Celou hru pojal jako dobové rozhlasové vysílání BBC tak, je se to ve 40. letech v Anglii skutečně dělo. Proto v inscenaci herci Lucka Benešová, Roman Zach, Martin Zbrožek, Veronika Žilková a  mnoho dalších oblékli vojenské uniformy a zařádí si za zvuků swingové hudby. A předevčírem jsme měli štěstí a sehnali jsme vstupenky do Semperovy opery na Mozartovo Cosi Fan Tutte – byl to skutečně zážitek. Rádi jezdíme i do divadel mimo Českou republiku. V New Yorku jsme viděli  Romea a Julii. Hrál tam Orlando Bloom. To by ale nebyl až takový zážitek, nezapomenu však na ten okamžik, kdy přijel na scénu na motorce a celé divadlo udělalo áááááááách. 

Karel: Ti diváci byli hlasitější než ten Harley!!

Hana: To se ostatně běžně stává při LÁSCE, když přijedeš na Harleyi Ty ☺

Dokážete vlastně sledovat hru nezávisle nebo si říkáte, co byste udělali jinak?

Karel: Pokud vás představení strhne, tak ty technické věci nevnímáte.

Odešli jste někdy z divadla?

Karel: Ano, stalo se to..

Hodněkrát?

Karel: Když je to špatné, tak se tomu nebráníme.

Hana: Takhle - když nás někdo pozve, tak bychom si to nedovolili. 

Hana: Proto si lístky raději sami kupujeme (smích) a jsme svobodní.

A co vaše hry? Vybíráte teď aktuálně nějakou?

Karel: Máme několik tipů, ale  uvidíme, jestli se nám podaří najít partnery, kteří by nám sponzorsky pomohli nové komedie připravit. 

Můžete mi prozradit o jakou hru jde, nebo se to neříká?

Karel: No radši prozrazovat nechceme..

Hana: ..protože ona je fakt dobrá!!

Karel: ..a nepřítel naslouchá!

Když spolu trávíte dost času v práci, jak je to doma? 

Karel: Mně přijde lepší, když mají lidi společný nějaký zájem i společné trápení, než když každý přichází se svým vlastním. Tam může docházet k nějakým kolizím, kdežto v našem případě to nehrozí. 

Vy máte ale i děti, které tíhnou k herectví.

Syn už skončil DAMU a hraje. Hraje u nás a v Prague Shakespeare Company, protože má dobrou angličtinu. Nyní je na dvouměsíční zkušené v Americe. 

Blíží se Vánoce. Kdybyste měli pozvat naše čtenáře do divadla, na jakou hru by to bylo?

Karel: Já mám rád všechny.

Nějakou srdcovku určitě máte!

Karel: Já mám rád představení Garderobiér. To je moc krásná hra. Tu mám opravdu rád.

Hana: Já jsem to chtěla říct taky, ale teď je v předvánočním čase  asi největší zájem o komedie, které pro nás nastudoval Jiří Menzel, jako BLBEC K VEČEŘI, KAŽDÝ ROK VE STEJNOU DOBU a DALŠÍ ROKY VE STEJNOU DOBU. Často si je vybírají různé firmy, které si u nás pronajímají představení a zvou na ně své zaměstnance a klienty. Mají tím smysluplně vyřešené vánoční večírky. Jedna hra je skutečně kuriózní – komedie KDES TO BYL(A) V NOCI? - obsazení se v ní za pětadvacet let nezměnilo, a tak manželé Veronika Freimannová a Rudla Hrušínský stále konejší své plačící dítě v kočárku.

Karel: No a co?! V představení KAŽDÝ ROK VE STEJNOU DOBU hraje Veronika sedmnáctiletou i devadesátiletou! (smích)

Jak bude divadlo otevřené přes Vánoce?

Hana: Letos hrajeme i 24. prosince. Budeme hrát dopoledne pohádku pro děti a myslím si, že to je velká šance pro maminky, aby měly čas všechno připravit. Tatínkové můžou vyvést ratolesti a spojit to s posledním nákupem vánočních dárků a třeba i vstupenek do našeho divadla. Hrajeme celé Vánoce až do Silvestra. Na Silvestra máme obě odpolední představení SUNNY BOYS už vyprodaná, a proto letos mimořádně budeme hrát i od 20h. Máme také spoustu zajímavých koncertů. Bude tady Čechomor, Hradišťan, bude u nás vystupovat Ivan Mládek, Honza Nedvěd, moc se těším na Pavla Šporcla. Adventní čas zahájíme tradičně osmého prosince vánočním trhem, kde budou děti z nadačního fondu Slunce spolu s našimi herci prodávat své cukroví, štoly a vánočky, a vyzdobí nám hezky divadlo. Takže Vánoce si užíváme.  Přijďte! Bude i svařák ☺