Rychlá zpověď – Eva Perkausová: Vztahům dávám čas, chci poznat, jestli je to vážné nebo hraná láska

Evi, už chvilku uvádíš místo Top Staru Zprávy FTV Prima. Jak tento skok prožíváš?

Jsem už klidnější, než jsem byla na začátku. Ale první dojmy byly šílené, protože jsem najednou byla z bulvárního pořadu přesunutá do zpravodajství, a to je přece jenom velký skok. A nejenom pro diváky, ale i pro mě. Musela jsem změnit dění kolem sebe, a hlavně si zvětšit rozhled. Musím vědět, o čem  mluvím, musím mít prostě všeobecný přehled jak o politice, tak o dění ve světě. S novou prací se mi změnil vlastně celý život.

Hodně lidí si myslí, že tvůj úkol je vlastně jen ty informace přečíst a tím to hasne.

Rozhodně to není tak, že by člověk přišel do práce a jenom něco přečetl a šel domů. To vůbec ne. Musíme přijít, zjistit, načíst si, co se ten den stalo, podívat se, jaké reportáže jsou připravené. Upravujeme si text tak, aby nám šel do pusy, jak se říká, aby se nám to dobře vyslovovalo, pak se texty naučíme, podíváme se na každou tu reportáž zvlášť, abychom věděli, o čem vůbec mluvíme, a až potom můžeme jít do studia.

Musela jsi být ze živého vysílání poprvé neskutečně nervózní.

To jsem byla. Do té doby pro mě byl nejstresovější moment maturita. První vysílání ve zprávách překonalo veškeré moje hranice. Byla jsem tak nervózní, že jsem slyšela tlouct moje vlastní srdce. Říkala jsem si, že v režii musí ten tlukot slyšet díky portu také. Kupodivu vše dopadlo dle mých představ, možná ještě líp, ale samozřejmě na sobě dál pracuji, musím se zdokonalovat, ale když jsem tehdy vyšla ze studia, tak se mě všichni vyptávali, zda jsem nervózní vůbec byla, protože to na mně prý vůbec nebylo znát. Jsem pořád nervózní. Ale jsem ráda, že nervozita není tolik znát.

Prodej luxusní vily, Praha 6 - Nebušice – 312, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Co Roman? Podržel tě? Mám z něj takový ten pocit klidného sportovce, který má tyhle stresy na háku.

Když nastupoval na pozici moderátora Roman, musel to mít mnohem těžší než já. Před kamerou neměl žádnou zkušenost, já alespoň nějakou měla. Celou dobu mě držel v klidu, psychicky mě podporoval. Dodnes jsem za to vděčná, protože si myslím, že na celkovém výsledku má nesmírnou zásluhu také on.

Na jak dlouho to ve zpravodajství vidíš?

Já vlastně ani nevím. Je to práce, která mě naplňuje a nabídku jsem samozřejmě přijala s tím, že se Gabča vrátí. Jestli to bude v řádech týdnů nebo měsíců, netuším.

Změnila se struktura tvých fanoušků?

Ano pociťuji, že změnila. Na zpravodajství kouká úplně jiná skupina lidí než na Top Star. Vnímám to i z komentářů, že jsou fanoušci jiní.

Je to pozitivní změna?

Abych řekla pravdu, tak v Top Staru bylo těch negativních reakcí více. Například, když jsem na konci pořadu posílala pusu, což jsem si v tomto pořadu přišpendlila jako takové gesto na rozloučenou, to některým lidem vadilo. Tady mi nikdo nic negativního nenapsal. Jsem šíleně ráda, že jsem neměla žádný negativní ohlas. A i když jsem četla jiné diskuse, tak měly kladné ohlasy. A právě do diskusí píšou lidé, kteří mi nemusí, jak se říká, mazat med kolem pusy.

Ty fakt čteš diskuse?

Jo, čtu. Od začátku, co pracuji na Primě, si říkám, že je číst nebudu. Každý ví, že je to peklo, protože píšící dokážou být skutečně zlí, ale já i přesto čtu, dodnes. A asi je budu číst dál. Já vím, nesměj se, jsem sebevrah. (smích)

To mi nahrává na otázku nahoty. Už dvakrát jsi nafotila odvážné snímky pro Playboy. Jako moderátorka zpráv bys už asi na takové focení měla ale zapomenout, ne?

Ano. Takhle, pokud by se jednalo o focení pro Playboy, tak tím že spadá do „rodiny“ Prima, tak tam by nebyl problém. Samozřejmě všechno má své meze, ale když na konceptu pracuje tým profesionálů, tak víte, že výsledek bude stát za to. Zatím ale momentálně žádné odvážnější focení neplánuji.

Není to tak dlouho, co Roman ukázal svůj sexy zadek na sociálních sítích.

Jestli ho ukáže znovu, zlobit se nebudu. (smích) Ale je prostě pravda, že s nástupem do zpravodajství se člověk musí víc hlídat, umírnit své chování. Asi už k této profesi nepatří dělat si odvážné selfie z pláže v plavkách, už by to nemuselo být tak akceptovatelné jako za dob Top Staru. Tím nechci říct, že začnu chodit jen v rolácích a mluvit jako encyklopedie, ale trošku zklidním například fotografie na sociálních sítích. Přece jenom je mi ale čtyřiadvacet a pořád se rozkoukávám a něco se učím…

Co muži? Poslední zmínku o nějakém tvém partnerovi jsem zaznamenala přesně před rokem.

Za ten rok se žádná změna v mém soukromém životě nekonala. Nechci sice mluvit jak ohraná deska, ale já nevyjdu na veřejnost oficiálně s partnerem, dokud si nebudu jistá, že s ním budu dýl, že on je ten pravý, že jsem zamilovaná. Pak s ním vyjdu na veřejnost. Do té doby si tyto věci nechám pro sebe.

Není těžké si v tvé pozici najít skutečnou lásku? Přece jenom každý muž se s tebou chce vyfotit, pozvat tě na večeři, vzít si tě… Jak poznáš, že tomu člověku můžeš věřit?

To je pravda. Je fakt těžké uvěřit, že ten člověk mě má rád, proto, jaká jsem a ne proto, že jsem v televizi. Proto když s někým mám vztah, tak tomu chci dát čas, abych opravdu vycítila, jestli je to vážné, nebo jestli je to hraná láska. Všechno chce čas.

Musím se ještě zeptat na Tomáše Krause, ten váš hraný vztah pořád pokračuje?

Takhle, nikdy jsme žádný hraný vztah neměli. My jsme jenom začali zveřejňovat bláznivé fotky. Média z toho udělala, že máme fiktivní vztah, což jsme ani nechtěli, ale pak jsme se toho chytli a rozhodli jsme se tuhle kauzu přiživit. Kdo zná Tomáše, ví, že je neřízená střela, ničeho se nebojí. A já jsem taky neukázněná, takže když je příležitost si z něčeho nebo někoho udělat srandu, tak toho využijeme. Ale to už je pryč. Navíc se s Tomášem míjíme. Redakce Top Staru a Divošek je jinde než redakce zpravodajství. Takže se potkáváme minimálně.

Dobře, nebudu tě trápit. Pověz mi o té novince a tou je divadlo. Netušila jsem, že něco zkoušíš!

To je novinka i pro mě. Nabídka mě zaskočila. Hra se jmenuje Tři letušky v Paříži, režíruje ji Hanka Gregorová, hraju tam s kolegou Mirkem Šimůnkem, Davidem Gránským, Evou Burešovou … hraje se nám skvěle. Ztvárňuji americkou letušku, takže mám americký přízvuk a mluvím špatně česky. Kdo tu hru zná, ví, že je o architektovi, který má tři letušky – jednu z Německa, druhou z Ruska a třetí z Ameriky. Takže všechny tři máme nejen dialekt, ale i náturu. Jsem tam teda pořád veselá, rozesmátá, koketa – myslím, že tahle role mi doslova sedí. (smích)

Luxusní byt na prodej na Praha 9 - 45m, Praha 9

Zobrazit nemovitost

Premiéra je 9. května v Mladé Boleslavi a 26. května v Praze.

Nikdy jsi nemluvila o tom, že bys chtěla hrát divadlo..

Já sice mám s herectvím minimální zkušenosti, ale nikdy jsem si neuměla představit, že hraju v divadle a ani jsem k tomu netíhla. Ale musím přiznat, že herectví na divadelních prknech mě baví více než herectví před kamerou. To je zajímavé. Ale zatím jsou to jenom zkoušky, takže nedokážu říct, jaké to bude třeba v jiném divadle.

V rychlé zpovědi jsi říkala, že máš konečně termín dovolené a že pojedete celá rodina, kolik to čítá lidí?

Tři. (smích)

Určitě pojede mamka s bratrem, ti jezdí každý rok. A jestli pojede druhý brácha s malou, to nevím. Ve třech ale pojedeme stoprocentně. To je jedna dovolená, pak mám ale vyhrazenou ještě jednu, kdybych třeba chtěla jet s přáteli, anebo třeba s přítelem, jak jsme se bavily… (smích)

A kam to bude?

S rodinou na Rhodos, maminka to tam miluje, jezdíme tam každý rok. Jsou tam příjemní lidé, hezké prostředí, čisté moře. Ta druhá dovolená… to se zatím neplánuje, to bude rozhodnutí na poslední chvíli.

S tátou někam jezdíš?

Nene, já se s tátou už léta nevídám. Vůbec o tatínkovi nevím.

Nepíchám do vosího hnízda?

Ne, to už proběhlo médii několikrát… Táta jednoho dne přišel do médií a začal tam vykládat nějakou vymyšlenou historii o naší rodině, což mě zamrzelo. To bylo jednou, kdy jsem o něm věděla, ale dodnes jsem ten počin nepochopila. Kdyby chtěl kontaktovat mě, tak to snad udělá, ale mě nekontaktoval. To je asi všechno.

Mluvila bys s ním? Třeba mu tu hodíme rukavici…

Necítím k němu žádnou zášť, ale z jeho strany už bylo tolik zklamání, že už nemůžu říct, že bych mu prominula. Určitě bych s ním mluvila, to ano, pořád je to přece jen můj táta. Ale kontakt s ním nevyhledávám. Dokonce se domnívám, že je to oboustranné.

Ještě jsem se chtěla zeptat na sport, mám před očima jednu starší fotku, kde jsi v mostu a zvedáš nohu do vzduchu, vypadá to, že děláš jógu každý den…

(smích) Víš co, já jsem odjakživa sportovala. Dělala jsem závodně tenis, tanec, přes balet, až po gymnastiku, ale to jsem byla dítě. Ta pružnost mi asi zůstala. Já se totiž vůbec neprotahuju. Teď už se věnuji sportu spíš rekreačně. Občas si zaběhám, někdy zajdu do fitka, ale rozhodně nikde nedřu. To spíš jen občas někam zajdu pro svůj dobrý pocit, že něco fakt dělám, že vyvíjím nějakou fyzickou činnost, že nesedím jenom na zadku.

To mi chceš říct, že to božský tělo je jen výsledkem mládí a dobrého metabolismu?

(smích) Děkuji za kompliment a ano, je to možné. Protože na to, kolik já jím, a jak často, tak ten sport to nemůže pokrýt. Teď ti tu řeknu, že jsem tři týdny nebyla běhat, cvičit nic a všechno v pohodě. Některé modelky ti řeknou, že hodně jí, ale pak je vidíš, jak zobou salát, to třeba vůbec není můj případ. Já si na obědě dám předkrm a hlavní jídlo i dezert a k tomu dvě kávy – k obědu! Večer si bez přemýšlení dám porci špaget a klidně i ten dortík. Jím fakt vydatně.

Ještě mě zajímá, zda ti není nepříjemné srovnávání s Lucií Borhyovou. Už jste se potkaly?

Jednou jsem ji zahlédla na nějaké akci, ale to jsem já sama ještě ani nebyla v showbyznysu. Tehdy mě překvapilo, že je malinká a drobounká, ale to překvapuje i spoustu lidí u mě. Kamera přidává jak kila, tak i výšku, když je člověk vidět celý.

To srovnávání si myslím, že není potřeba. Obě jsme výrazné blondýnky, široký úsměv, modré oči… ale srovnávat nás, je podle mě hloupost. Každý jsme nějaký a nemůžeme se nikomu podobat. Jamile se moderátor snaží napodobovat jiného moderátora, tak to není on sám. Celkový dojem je pak prostě špatný.

Byl tvůj sen sedět v moderátorském křesle?

To ne, nevím. Od mala jsem sledovala svět showbyznysu, přehlídky, modelky, moderátorky, ale nikdy by mě nenapadlo, že v tom světě skutečně budu. Chtěla jsem být modelka, ale pak jsem časem zjistila, že díky mým proporcím bych mohla být maximálně fotomodelka. Nicméně před kamerou mě to baví, jsem exhibicionista. Jsem ráda za to, že to takhle dopadlo. Jsem šťastná.

Moc děkuji za rozhovor, ať se daří.