Rychlá zpověď – architektka Eva Jiřičná: Nejen o lásce ke Kaplickému

O práci, životních rozhodnutích a rodině..
05. června 2018
 
Hlavní stránka Nové články

Eva Jiřičná je jednou z nejvýznamnějších architektek narozených v Čechách a patronkou festivalu Open House Praha. Přestože její život nebyl vždy procházka růžovým sadem, zachovala si nadhled a pozitivní přístup k životu. Dokázala v Londýně i v Praze vybudovat prestižní architektonické studio, které je podepsané pod spoustou luxusních staveb. V rozhovoru s Luxury Prgue Life se rozpovídala o svých těžkých začátcích v Londýně v době okupace, o životě s Janem Kaplickým a o tom, proč je nutné, aby se v Praze stavěly nové moderní budovy.

Video

Jste patronkou festivalu Open House Praha, který se nedávno uskutečnil. V čem se ten pražský liší od toho londýnského?

Já si myslím, že jsou v podstatě oba dva stejné. Začátky v Londýně byly velice podobné tomu, co se teď odehrává v Praze. Nikdo nechtěl přispět a instituce, které by tu akci měly podporovat se zdržují jakékoliv finanční podpory, majitelé nechtějí otevřít dveře. Než tito všichni pochopí, že to má určitý smysl, tak vždycky ty začátky budou bolestné. Myslím, že organizátoři do toho dávají hrozné množství energie, vlastního času, fyzické síly. Já jim držím palce a doufám, že jim to vydrží.

Jak byste festival Open House stručně popsala?

Festival přináší příležitost seznamovat se architekturou, se starými i novými budovami, nalézat řešení našich předků, podívat se na to, co moderní architektura přináší, nebo kde moderní architektura chybí. Architektura se stává důležitou součástí toho, jak řešit životní prostředí a vůbec naše životy.

Zmínila jste, jak je důležité zajímat se o podobu města, ve kterém žijeme. Čím přimět obyvatele měst, aby se o architekturu zajímali? Mohou namítnout, že mají svých starostí dost.

Letos v červenci to bude 50 let, co žiju v Anglii. To je půl století, dost dlouhá doba. Můžu srovnat, jak Anglie vypadala, když jsem přišla s tím, jak vypadá po 50 letech. Londýn se změnil diametrálně.

Anglie byla po válce zdevastovaná a teprve v roce 1968 se začala vzpamatovávat. Byly tu vybombardované oblasti, Londýn byl neupravený, v některých částech nebylo topení. Když jsem přijela, ještě tam byl smog. Žluté mlhy zaplavily celé město, že se nedalo dýchat a nebylo ani pořádně vidět. Během 50. let se všechno změnilo. A změnilo se to tím, že se lidé začali o své prostředí zajímat. Vynaložili energii a dělali menší úpravy na tom svém písečku. A těmito malými projekty nastala změna. Londýn se stal také finančním distriktem, centrum začalo jít nahoru a dnes připomíná víc New York, nežli ten starý Londýn.

Byt Malá Strana Magenta 31m
Byt Malá Strana Magenta 31m, Praha 1

Já nebyla v Praze 22 let. Když jsem sem po té době přijela, tak ta změna k horšímu byla drastická. Dvacet pět let okupace a komunismu vzalo v poslední fázi lidem energii, byl zde nedostatek investic, životní prostředí se dramaticky zhoršilo. Čili, může to jít doleva nebo doprava. Pokud se ale nebudeme snažit na tom našem malém písečku aspoň málo, tak ten pokrok nikdy nenastane. Od roku 1990, kdy jsem přijela poprvé, nastaly změny. Praha je úplně jiná a mění se k lepšímu. Týká se to nás všech. Na festivalu Open House Praha byly otevřené různorodé budovy a každý si mohl najít něco, co ho zajímá a ujasnit si ve své vlastní hlavě, jak by on sám mohl k té změně k lepšímu přispět.

Souhlasíte s trendem stavět moderní budovy i v historických částech města?

Rozhodně. Vývoj od primitivní architektury až do dneška představuje víceméně pořád ten samý proces. Kreativní pud člověka věci tvořit, zlepšovat a měnit je tu pořád. Historická architektura nám dává svědectví o tom, co se dělo nebo jak přemýšleli naši předkové. A ta současná architektura ukazuje, co jsme my z toho udělali a jakým způsobem to posuneme dál. Někdy se nám to povede, někdy se nám to katastrofálně nepovede, ale všichni se snažíme a čím víc se budeme snažit, tím lepší ta naše společnost bude.

Jak se podle vás bude žít v budoucnu, za takových 100 let?

Strašně těžko odhadnout. Jak říká Woody Allen: „Když chceš rozesmát pána boha, tak mu řekni své plány do budoucna.“ Takže ta budoucnost bude rozhodně jiná, než si teď vymyslím. Osobně si myslím, že budeme mít míň a míň věcí, kterými se budeme obklopovat. Měla jsem babičku, která měla všechno v pořádku a vždy uklizeno, ale věcí, které za život nastřádala, těch bylo hodně. Pořád si myslela, že se ještě jednou ta doba vrátí a ty svatební šaty se budou hodit.

My se přeci jenom dnes daleko častěji stěhujeme a na materiálních věcech nám méně záleží. Vždy jsem tvrdila, že všechno se dá vyhodit, jenom ne knihy. Ale teď jsou knihy na internetu, takže ani ty knihy už nebudou zabírat tolik místa.

Jaký je život architektky? Máte nějakou profesní deformaci na místech, která s vaší prací nesouvisí?

Měli jsme jednoho rodinného přítele, doktora, který říkával, že pořád ve společnosti dělá diagnózu. Že se dívá na lidi a přemýšlí, jestli mají třeba ledvinové kameny. A architekti, ať chtějí nebo nechtějí, dělají něco podobného. Celý život pracuji s klienty. Architekt nemůže udělat nic, pokud mu to někdo nezadá. Tudíž neustále jednáte s těmi, co si od vás něco objednávají, a musíte dedukovat z mnohdy velice skoro nepochopitelných zadání, o co vlastně těm lidem jde.

Čili vy se víceméně podíváte a vidíte. Někdo je úzkostlivě pořádný, někdo příšerně nepořádný. A pro vás to samozřejmě něco znamená. Já se neubráním tomu, abych tu diagnostiku neaplikovala na budovy nové i staré, ale také na lidi v tramvaji. Když sedím v tramvaji, tak se dívám a říkám si, co asi tenhle člověk dělá. Ale já jsem ohromě tolerantní, já to nekritizuju, já se to spíš snažím pochopit, takže myslím, že to je s tou profesí nerozlučitelné, tomu se nevyhneme.

Sedíme v architektonickém studiu AI DESIGN, které jste dala dohromady s panem Vágnerem. Kde jsou začátky té vaší spolupráce?

Petr za mnou přijel na přednášku do Brna, ukázal mi pár svých prací a já pokud můžu říct ano, tak nikdy neřeknu ne. Nastoupil do londýnského studia v době, když jsme pracovali na Tančícím domě. Potom se vrátil do Čech, protože musel na vojnu a mezi tím jsme dostali projekt pražského hotelu Josef, který jsme ještě dělali s londýnskou kanceláří. Jenomže bylo potřeba, aby někdo každý den kontroloval stavbu, takže u toho projektu jsme založili v Praze kancelář. Příští rok spolu budeme už 20 let.

Jsou zakázky, které byste nikdy nevzala?

Něčemu, co by mělo nějaký vyloženě politický smysl, bych se vyhnula jako čert kříži. A také kdyby mě někdo požádal udělat něco, s čím ideologicky naprosto nesouhlasím. Zatím se to ale nestalo.

Na jakou vaší stavbu jste nejvíce pyšná?

Pyšná nejsem myslím vůbec na nic. Já měla maminku, která měla hrozný strach, že nás rozmazlí. Když jsem třeba řekla, že jsem dostala jedničku, odpověděla: "No a co?" Všichni si myslí, jaká to byla hrozná maminka, ale já jsem za to strašně ráda. Já mám opravdu velice kritický pohled na všechno, co udělám, takže nikdy nemám pocit, že bych ten hřebíček uhodila přímo na hlavičku.

Ale na druhé straně, doba je taková, že architekt sám o sobě toho udělá docela málo. Vždy záleží na celém kolektivu a to nejsou jen vaši kolegové, ale to jsou klienti, ti kteří to vyrobí, to je celá armáda lidí, se kterými spolupracujete. A pak se dostaví výsledek. Když se to někomu nebude líbit, nebo když to nebude dobře fungovat, tak to bude úplně k ničemu, i když já se můžu pyšnit, že podle architektonických principů je tam symetrie, dokonalost detailu a podobně.

Možná je to také věkem a takovou tou tolerancí, která k věku přísluší. Mě jde o to, jakým způsobem ta celá cesta probíhá a co je na konci té cesty výsledkem. Lidé se v tom prostoru musí cítit dobře.

Luxusní vila na Hanspaulce 940m
Luxusní vila na Hanspaulce 940m, Praha 6

Máte nějaký pracovní sen? Na čem byste chtěla spolupracovat?

Vždycky je ten sen dělat něco, co by opravdu něco znamenalo, jakýsi počin v té "nominaci" lidskost. My jsme se pro primáře Kozu snažili navrhnout nástavbu na nemocnici v Plzni, ve které chtěl léčit své pacienty. Pracoval v oboru kostní dřeně.

Dcera jeho kamaráda zemřela na leukémii a on tady vybudoval skutečně jedno z největších světových center pro dárcovství kostní dřeně a příjemce. Měl vlastní peníze, nechtěl žádnou státní podporu, ale prostě umřel a bez té jeho iniciativy ten projekt narazil na ministerstvo financí a úředníky a na všecky možné překážky. A ten jeho projekt se po jeho smrti rozptýlil a skoro skomírá. Takový můj sen je, aby se tento projekt zrealizoval. A nemusíme to dělat my, klidně někdo jiný.

Vrátila bych se na začátek, do doby, kdy jste odjela do Anglie na stáž a nemohla se vrátit kvůli okupaci. Začátky byly určitě těžké. Musela jste dělat i jiné práce, abyste se uživila?

Mela jsem to štěstí, že jsem měla práci sjednanou dřív, než jsem do té Anglie odjela. Hned druhý den po příjezdu jsem začala pracovat ve velké projekční kanceláři, kde jsem byla rok. Ztratila jsem státní příslušnost a abych mohla požádat o anglický pas, musela jsem tam zůstat 3 roky. Ale já jsem na začátku vůbec nepředpokládala, že tam zůstanu tak dlouho! Já jsem myslela, že ta ruská invaze je něco, co bude trvat pár měsíců nebo let, že někdo přijde a vysvobodí nás, že se objeví princ a blaničtí rytíři vyženou Rusy ze země, ale to se samozřejmě nestalo a já jsem si na to pomalu zvykala.

Měla jste v té době v Anglii i mladšího bratra...

Ano měla jsem tam 17letého bratra, který sbíral borůvky, a který když zjistil, že mi vzali pas, tak řekl, že zpátky nepojede, protože by ho poslali na 3 roky na vojnu a už by nikdy nevystudoval. Takže zůstal v Anglii. Já jsem ze svého opravdu mizerného platu ještě pomáhala jemu. On se během dne učil anglicky a v noci uváděl lidi v biografu. Potom když šel na univerzitu, tak ta mu sice zaplatila jeho univerzitní poplatek, ale musel z něčeho žít. Těch prvních pár let jsem chodila balit do supermarketu v sobotu ráno maso, což aspoň zaplatilo ten můj pokoj. To jsem dělala asi dva roky.

Měla jste vůbec nějaké zprávy o tom, co se tady děje?

Noviny publikovaly zprávy prostřednictvím podobné organizace jako je ČTK. V té velké architektonické kanceláři v Londýně, kde jsem pracovala, byl úplně první fax vůbec. Byl velký tak jako tyhle dva velké stoly dohromady. Tam jenom běžely články z novin tak, jak se události děly, takže jsem si to tam chodila číst. No a jinak jsme četli noviny.

Můj tatínek byl v tu dobu v Japonsku, protože pracoval na návrhu českého pavilonu v Osace. Říkával: „Já si vás děti vyzvednu.“ Byl potom ale transportován přes Moskvu, nedostal výjezdní doložku do Anglie, takže ani nemohl požádat o anglické vízum. Vrátil se zpátky do Československa, pak dostal zánět žlučníku, operovali ho, po operaci dostal infekci. V 72. roce zemřel, takže už jsme ho ani neviděli.

To pro vás určitě muselo být těžké období...

Nechci to teď dramatizovat, ale lehké to nebylo, poněvadž ta životní nejistota... Nevěděla jsem, jestli nás přijmou. Strach před cizinci z komunistické země tam taky existoval. Takže já jsem opravdu musela pracovat a musela jsem spoléhat na to, že doporučení mých přátel mi dá možnost získat anglický pas. Ten jsem dostala v roce 1976 a můj bratr taky, ale až do té doby jsem nevěděla, co se stane.

Bylo v té době v Londýně hodně Čechů?

Já jsem jich moc neznala. Samozřejmě jsem znala Jana Kaplického, ale můj bratr studoval v Berminghamu, tak ani nebyl v Londýně. Občas jsem se s někým setkala, ale Češi, kteří občas přijeli do Londýna, měli strach se s námi sejít. Třeba ani moji kamarádi mi nedali vědět. Měli strach, že když je někdo zpozoruje, že se baví s utečencem, tak je po návratu do Československa obviní. Moc jsem jich neznala, ne.

Zmínila jste Jana Kaplického, se kterým jste žila deset let. Proč jste nebyli manželé?

Já jsem se rozvedla s mým prvním mužem, který se jmenoval Martin Holub a který, když jsem přijela do Londýna, tak už měl jinou kamarádku, které se tam podařilo dostat výjezdní doložku dřív. Manželství se rozpadlo okamžitě po mém příjezdu v 68. roce. No a s Kaplickým jsme se potkali na ulici. Já jsem ho znala už od roku 1961, deset let jsme spolu žili a pak když to přestalo fungovat, tak jsem si vzala svých pár švestek, odešla jsem a všechno jsem mu nechala, protože jsem se nechtěla s nikým hádat.

V žádném případě jsem se nechtěla znovu vdávat, poněvadž rozvod s mým prvním mužem byla taková patálie.. Já jsem nemohla mít děti, protože jsem měla mimoděložní těhotenství. Dnes by to asi problém nebyl, ale tenkrát ano. Věděla jsem, že žádné děti mít nemůžu. A projít novým rozvodem, to jsem už nikdy v životě nechtěla.

Považujete Jana Kaplického za muže svého života?

Nevím, jestli bych řekla „muže svého života“, ale rozhodně to byl můj nejzajímavější partner, kamarád a přítel.

Jaký byl váš život s ním?

On byl víceméně velice rozmazlený hoch, protože byl jedináček a rodiče byli postarší, když se narodil. Byl zvyklý, že se všechno točilo kolem něho. To byla jedna jeho stránka. Takový ten pohled na svět, že on je centrem všeho, v každém případě existoval.

Ale na druhé straně byl neobyčejně velkorysý. Vůbec nebyl materiálně založený. Co měl, o to se dělil. Na jedné straně byl úžasný životní partner, na druhé straně byl ten nejhorší životní partner. Prostě osciloval tak, jak mu to jeho určitá genialita ve směru, ve kterém vyvíjel svůj talent, určovala. On měl opravdu obrovské výkyvy. Zase to bylo zajímavý, rozhodně to nebylo nudný.

Ale od prvního okamžiku, což bylo na Silvestra v roce 1960, jsme si naprosto rozuměli v jakékoliv debatě o architektuře. Byli jsme na nějaké chatě, slavili Silvestra, zpíval tam Pavel Bobek.. Já jsem tam byla se svým budoucím mužem a on tam byl se svou dívkou Terezkou, ale přesto jsme tam strávili večer povídáním si o architektuře, a to nám vlastně vydrželo, takže to bylo skutečné přátelství. Těch 10 let společného života bylo více méně takovou vložkou v té dlouhé lince přátelství.

Jaký jste měli vztah po rozchodu?

My jsme byli skutečně do posledního dne přáteli. Volal mi ještě večer před tím, než se měla narodit Johanka, že si udělal seznam lidí, kterým dá vědět, až se narodí. Když šel ale z nemocnice, tak na cestě umřel.

I když jsme se rozešli, tak jsme spolu nikdy nepřestali komunikovat. Kdykoliv měl pocit, že je v tísnivé situaci, tak zavolal. Neustále potřeboval někoho, kdo by ho podpořil v tom, že všechno udělal dobře. Stejně jako všichni tito geniální lidé, tak i on měl strašné množství neúspěchů, protože neustále dělal něco, co nebylo pochopeno a on ty neúspěchy strašně těžce nesl. Neměl maminku jako já, která mu říkala: „No a co?“.

Když se něco nepříjemného stalo, tak to pro něj bylo těžké. Třeba jako s tou soutěží s národní knihovnou, to strašně těžce nesl. Já když něco prohraju, tak se oklepu a jedu dál. To ta maminka!

Rychlá zpověď:

Život v manželství nebo na psí knížku?

Já nevím, co to je psí knížka, tak řeknu manželství. Ale nevím, co to je psí knížka. V angličtině se to neříká a já to už zapomněla.

Nejmilejší vzpomínka na Jana Kaplického? 

Vzpomínek je tolik. On sám nikdy neudělal v angličtině řidičskej průkaz, ale když já jsem řídila, tak mi vždycky říkal, že to je hrozný, že jezdím špatným směrem. A jednou, když už jsem to nevydržela, tak uprostřed křižovatky jsem řekla: „Tak vystup!“ A on otevřel dveře a pak je zase zavřel a od té doby pak už nikdy nic nekritizoval.

Co mají podle vás společného Angličané a Moravané?

Jednu věc mají společnou. Že mají smysl pro humor, ale ten humor se totálně liší.

Co vám dodává energii?

Cvičení.

Co vám ji naopak bere?

Nudný lidi.

Byt nebo dům?

Byt.

Libeňský most: Zbourat nebo opravit?

Zbourat a nahradit novým.

Potřebuje Praha nové moderní budovy v centru města?

Absolutně.

Minimalismus nebo eklektismus?

Jak co, oba mají svoje místo.

Je něco, čeho ve svém životě litujete?

To je nejtěžší otázka, co jste mi zatím dala. Já na jedné straně nelituju ničeho, na druhé straně, kdybych mohla začít znovu, tak by to bylo báječný.

S kým bylo vaše nejinspirativnější setkání?

Myslím s Kaplickým.

Kdybyste si mohla vybrat kohokoliv na pokec, kdo by to byl?

Býval by to byl Václav Havel, ale ten už není... Víte já jsem upovídaná stará bába, já si povídám se všemi a mám z toho radost, když si někdo povídá se mnou. Takže já nebudu teď vybírat.

Stát nohama na zemi nebo létat v oblacích?

No létat v oblacích je zajímavější.

Nejlepší rada, jakou jste kdy dostala?

Můj anglický kolega, když jsem se ho zeptala, co je nejdůležitější, když jsem přijela do Anglie, abych ve firmě pracovala dobře, mi řekl: „Nejdůležitější v životě je, abys měla víc přátel, když tu práci dokončíš, než když jsi s ní začala.“ A to myslím, že byla jedna z nejlepších rad, které jsem v životě dostala.
Dotazovaná se ptá redaktora:

Jak jste si vymyslela takhle těžký otázky?

Šlo to velmi jednoduše.

Sdílet / stát se fanouškem

Galerie (3)

View photo gallery

O autorovi

Miluji cestování a poznávání jiných světů. Zajímá mě kultura, design, knihy. Ráda objevuji nové věci a ještě raději o nich píšu. Předchozí práce v reklamní agentuře mi dala široký rozhled, který teď uplatňuji ve svém psaní.
Eva Ledecká
Luxusní bydlení Praha
Prodej vily Praha 6 - 900m
Praha 6

Prodej vily Praha 6 - 900m

12 + KK, 900 m²
75 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt Petrské náměstí 214
Praha 1

Luxusní byt Petrské náměstí 214

4 + KK, 214 m², ter. 62 m²
25 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní vila na prodej 250m
Okolí Prahy

Luxusní vila na prodej 250m

6 + KK, 250 m²
34 990 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Prodej luxusní vily Praha
Praha 6

Prodej luxusní vily Praha

5 + KK, 370 m², ter. 113 m²
32 900 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt s výhledem na hrad - 334m
Praha 1

Luxusní byt s výhledem na hrad - 334m

7 + KK, 334 m², bal. 6 m², ter. 25 m²
45 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní vila na Hanspaulce 940m
Praha 6

Luxusní vila na Hanspaulce 940m

Atypický, 940 m²
110 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní vila na prodej v Šáreckém údolí
Praha 6

Luxusní vila na prodej v Šáreckém údolí

6 + 1, 645 m²
99 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt Praha 2 - 133m
Praha 2

Luxusní byt Praha 2 - 133m

4 + 1, 133 m²
15 900 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní rodinné domy a vily
Praha 6

Luxusní rodinné domy a vily

10 + KK, 11610 m², ter. 30 m²
40 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt se zahradou Trója
Praha 7

Luxusní byt se zahradou Trója

2 + KK, 93 m², ter. 22 m²
10 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na Praze 5 - 138m
Praha 5

Luxusní byt na Praze 5 - 138m

4 + KK, 138 m², ter. 15 m²
17 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt k prodeji Josefov Praha
Praha 1

Luxusní byt k prodeji Josefov Praha

5 + KK, 226 m²
62 178 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt Troja 104m
Praha 7

Luxusní byt Troja 104m

3 + KK, 118 m², ter. 14 m²
14 782 609 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na prodej na Praze 3 - 159m
Praha 3

Luxusní byt na prodej na Praze 3 - 159m

4 + KK, 159 m², ter. 22 m²
14 400 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Byt na Novém Městě 163m
Praha 1

Byt na Novém Městě 163m

4 + KK, 163 m², bal. 5 m²
24 523 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Byty Janáčkovo nábřeží 211m
Praha 5

Byty Janáčkovo nábřeží 211m

4 + 1, 211 m², bal. 4 m², ter. 11 m²
46 400 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt s terasou Troja
Praha 7

Luxusní byt s terasou Troja

3 + KK, 156 m², ter. 44 m²
19 130 435 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt s terasou Troja 156m
Praha 7

Luxusní byt s terasou Troja 156m

4 + KK, 156 m², ter. 31 m²
18 595 041 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na prodej 267m
Praha 6

Luxusní byt na prodej 267m

7 + 1, 267 m²
35 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na Praze 3 - 128m
Praha 3

Luxusní byt na Praze 3 - 128m

3 + KK, 128 m²
16 790 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní penthouse na prodej
Praha 5

Luxusní penthouse na prodej

Atypický, 234 m², ter. 117 m²
21 950 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní vila ve Střešovicích 986m
Praha 6

Luxusní vila ve Střešovicích 986m

, 986 m²
185 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Byt Smetanovo nábřeží 256m
Praha 1

Byt Smetanovo nábřeží 256m

4 + KK, 256 m²
47 900 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Mezonetový byt na nábřeží 304m
Praha 1

Mezonetový byt na nábřeží 304m

5 + KK, 314 m², ter. 45 m²
60 652 007 Kč
Zobrazit nemovitost
Byt Malá Strana 286m
Praha 1

Byt Malá Strana 286m

9 + KK, 286 m²
60 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Vila Praha 1 - 350m
Praha 1

Vila Praha 1 - 350m

7 + KK, 350 m², ter. 74 m²
55 870 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Byt s terasou Staré Město 532m
Praha 1

Byt s terasou Staré Město 532m

7 + KK, 532 m², ter. 170 m²
90 580 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt Staré Město - 390
Praha 1

Luxusní byt Staré Město - 390

8 + 1, 410 m², ter. 20 m²
115 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Mezonetový byt s terasou 117m
Praha 5

Mezonetový byt s terasou 117m

2 + KK, 117 m², ter. 15 m²
7 500 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní loft na Praze 5 - 302m
Praha 5

Luxusní loft na Praze 5 - 302m

6 + KK, 302 m², bal. 33 m², ter. 37 m²
29 990 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní loft na Praze 5 - 266m
Praha 5

Luxusní loft na Praze 5 - 266m

6 + KK, 266 m², ter. 33 m²
30 590 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Byt Praha 1 - 386m
Praha 1

Byt Praha 1 - 386m

8 + 1, 404 m², bal. 3 m², ter. 15 m²
115 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Vila na prodej Praha
Okolí Prahy

Vila na prodej Praha

5 + KK, 328 m², ter. 29 m²
15 990 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Prodej bytu Vinohrady - 92m
Praha 2

Prodej bytu Vinohrady - 92m

3 + KK, 90 m²
11 792 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt s balkonem Nové Město - 72m
Praha 1

Luxusní byt s balkonem Nové Město - 72m

1 + 1, 72 m², bal. 5 m²
9 962 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt Praha 1 - 81m
Praha 1

Luxusní byt Praha 1 - 81m

2 + 1, 81 m²
13 994 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Praha 1

Luxusní byt v Pařížské s výhledem na Hrad

3 + KK, 99 m²
30 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Byt v historickém objektu 34m
Praha 5

Byt v historickém objektu 34m

1 + 1, 34 m²
12 500 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na prodej Praha 10 - 29m
Praha 10

Luxusní byt na prodej Praha 10 - 29m

1 + KK, 27 m²
3 974 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na prodej Praha 10 - 51m
Praha 10

Luxusní byt na prodej Praha 10 - 51m

2 + KK, 50 m²
5 685 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Byt na prodej Vršovice - 51m
Praha 10

Byt na prodej Vršovice - 51m

2 + KK, 50 m²
5 317 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Byt na prodej u nábřeží - 57m
Praha 5

Byt na prodej u nábřeží - 57m

2 + 1, 57 m²
3 493 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Obchodní prostor na prodej Praha 10 - 37m
Praha 10

Obchodní prostor na prodej Praha 10 - 37m

Atypický, 37 m²
2 999 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Obchodní prostor na prodej Praha 10 - 88m
Praha 10

Obchodní prostor na prodej Praha 10 - 88m

Atypický, 88 m²
6 142 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní vila na prodej na Praze 5 - 996m
Praha 5

Luxusní vila na prodej na Praze 5 - 996m

5 + KK, 707 m², bal. 20 m²
110 544 050 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní mezonet s terasami - 333m
Praha 6

Luxusní mezonet s terasami - 333m

5 + KK, 333 m², ter. 157 m²
17 900 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na prodej na Praze 5 - 389m
Praha 5

Luxusní byt na prodej na Praze 5 - 389m

3 + KK, 100 m²
16 890 750 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na Praze 5 - 171m
Praha 5

Luxusní byt na Praze 5 - 171m

3 + 1, 171 m², bal. 8 m²
27 920 300 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt na Praze 5 - 164m
Praha 5

Luxusní byt na Praze 5 - 164m

3 + 1, 164 m², bal. 7 m²
25 890 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní mezonetový byt na Praze 5 - 272m
Praha 5

Luxusní mezonetový byt na Praze 5 - 272m

5 + KK, 272 m², bal. 5 m²
39 843 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Praha 7

Luxusní byt s terasami Praha 7 - 571m

6 + KK, 571 m², ter. 262 m²
42 500 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní historická vila se zahradou Troja 113m
Praha 7

Luxusní historická vila se zahradou Troja 113m

3 + 1, 113 m², ter. 10 m²
14 347 826 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní byt Malá Strana 48m
Praha 1

Luxusní byt Malá Strana 48m

2 + 1, 48 m²
13 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Luxusní vila na prodej Praha
Praha 6

Luxusní vila na prodej Praha

7 + KK, 634 m², ter. 190 m²
99 113 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Prodej restaurace na Praze 2 - 285m
Praha 2

Prodej restaurace na Praze 2 - 285m

Atypický, 285 m²
20 000 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Prodej bytu Praha 1 - 89m
Praha 1

Prodej bytu Praha 1 - 89m

2 + KK, 88 m²
11 964 000 Kč
Zobrazit nemovitost
Supermakléřky.cz - realitní komiks