Rychlá zpověď - Denisa Nová: Základem úspěchu je touha
Denisa Nová patří v současnosti mezi špičkové české oděvní designéry. Hovoří se o ní jako o královně nejednoduchého minimalismu. V roce 2000 byla oceněna poprvé za svou tvorbu titulem Výtvarník sezóny a uvedla na trh značku DNB, pod kterou dodnes tvoří. Velmi plachá návrhářka dokázala otevřít dva salóny, jeden v Praze a jeden v Brně, a tak není divu, že je nesmírně vytížená. I tak si ale udělala čas před začátkem MBPFW na rozhovor pro Luxury Prague Life.
Jak prožíváte začátek fashion weeku?
Nevím, snažím se ne nějak zásadně, ale samozřejmě se člověk koncentruje. Je více stresu, aby se všechno stihlo v daném termínu nejenom zrealizovat, ale i zorganizovat.
Pokolikáté se účastníte?
Já jsem začínala teaser, který byl v galerii Dox, kde jsem měla přehlídku, když FW startoval, to byl myslím rok 2014, ale určitě jsem nějaký rok vynechala, takže vám neřeknu pokolikáté tam letos budu. Roky letí jako šílené. Nedokážu to spočítat. (smích)
Já jsem se někde dočetla, docela nedávno, že ještě vůbec nevíte, jestli na Fashion Weeku letos budete.
Já to střídám, beru to jako součást práce. Je to na mě příliš rychlý, protože jsem dost velký perfekcionista, mám ráda takovou pečlivou přípravu, takže určitě v rámci toho formátu, jaká tato událost je, musí vzniknout kompromisy.
Samozřejmě se ale organizátoři snaží všem návrhářům vyjít maximálně vstříc k jejich potřebám, a různým formám třeba méně standardních přehlídek. Máme nějaký časový úsek, nebo nějaký časový blok, nebo jsme dva návrháři v jednom bloku, tak přeci jenom, jsou to nějaká omezení, která návrhář má. Já si ale mezitím realizuju různé projekty, které jsou volnější. Nějak jsem teď cítila, že bych potřebovala ještě rozvést kolekci a téma, na kterém jsem pracovala na jaře.
To bylo jaké téma?
Téma jarní kolekce bylo sice úplně odlišné, byl to šatník mé matky, v čemž nepokračuji. Pokračuji ale v tom, že patnáct ženských modelů, které teď budou na přehlídce za pár dní v rámci MBPFW, tak ten oděv je velmi nositelný, stejně jako u té jarní kolekce. Pořád používám slova jako jednoduchý, ale jsou to velmi nositelné kousky, které možná nejsou střihově nějak výrazné, ale je tam spousta detailů a ten celek, tu skládačku, kterou tvořím, tak je pro mě zajímavá. Chci s ní pracovat a je to vlastně i prodloužení kolekce, která byla prezentovaná na jaře.
A to bude jaké?
Já vám teď k té nové kolekci toho moc říct nemůžu, musí to být překvapení. Jako jediná jsem nevydala tiskovou zprávu, nemůžu to prozradit před tou samotnou přehlídkou, protože by se úplně ztratilo překvapení, co diváci uvidí.
Myslela jsem, že navrhujete jen pro ženy, ale u vás v salónu jsem viděla i muže.
Já nenavrhuji jenom pro ženy. Mám dva butiky, kde opravdu vidíte pouze dámský oděv, ale čas od času přijmu zakázku na pánský oděv a baví mě to, dělám to už léta. Přišlo tak nějak samo. Spíš jako zakázky a vzhledem k tomu, že se to líbí, tak v tom pokračuji.
A co přesně pro ty muže navrhujete? Kalhoty, košile…?
Někdy měníme i celý šatník, dlouhodobě pracuji s kůží, takže vzniklo i hodně kožených věcí, nebo lněné a kašmírové pláště.
Jak jsou staří ti muži? Asi si nedokážu představit dvacetiletého kluka, který potřebuje vyměnit šatník.
Asi stejně jako u žen, od nějakých třiceti. Používám poměrně komplikované technologické postupy, takže ty věci nejsou úplně dostupné někomu, kdo studuje. Řekla bych, že věk u mužů je tak od těch třiceti do šedesáti, nejčastěji mezi pětatřiceti a padesáti.
Nikde nevidím vaši reklamu. Je to tak, že si lidé navzájem řeknou, že tady jste? Platí u vás forma lidové slovesnosti?
Myslím, že se prezentuji hodně, v rámci focení a časopisů, nebo přes rozhovory. Taky si myslím, že když je někdo dlouhodobě spokojený, tak přijde znovu. Například dlouhodobě oblékám nějakou ženu, a nakonec vytvářím i nějaké kousky pro jejího muže, protože se mu to líbilo.
Máte dva salóny, v Praze a v Brně. Jak náročné je to skloubit? Jste pořád na cestách, nebo to jde samo?
Je to náročný, pořád jsem na cestách. Je to náročné hlavně na organizaci, převážení věcí a organizaci času. Nemáte všechno na jednom místě, ale třeba na pěti.
Takže trávíte hodně času na proklaté D1?
Samozřejmě to je katastrofa, ale já se přemisťuji v nějaké ne příliš standardní časy, takže musím říct, že mám štěstí. Ve čtyři ráno kolony moc nejsou.
Co zahraničí? Tady jste přeci jenom známá, jak vás vnímají zákazníci ze zahraničí?
Není to jednoduchý, je to otázka hlavně prezentace v zahraničí. Myslím si, že tak těžké by to nebylo, v Čechách je hodně pracovitých lidí a dobrých návrhářů, máme i dobré školy, ale ty investice, ten byznys tady nefunguje. Musíte se pravidelně prezentovat v zahraničí, někdo musí za vámi, jsou to velký investice, takže proto si myslím, že se to zatím nikomu moc nepovedlo. Spousta mladých absolventů pracuje i pro známé značky. Ale ne že by měli vlastní značku. Jen pracují pro známé salony, návrháře. Třeba je to jen otázka času.
Máte tam vy nějakou ambici?
Já jsem to myslela obecně. U sebe se snažím. Nedávno mě kontaktovaly zahraniční časopisy a média, myslím že to byla německá Marie Claire, kam jsme posílali fotky, které vyšly. Takže výstavy, přehlídky. Jsou to jednorázové věci, ale vrací se spousta klientů, kteří žijí v zahraničí.
Předtím jsem byla s kolekcí na takové zajímavé výstavě v New Yorku, kde byla i přehlídka současně s probíhající nejznámější výstavou 3D tisku v umění, v módě. To bylo nesmírně zajímavé.
Co soukromý život? Jak relaxujete?
Relaxovat se musí. Hodně času trávím v přírodě, cvičím jógu, běhám.
Kde jste byla na poslední dovolené?
Tím, že většinou někam cestuji, většinou pracovně do zahraničí, tak jsem někdy i ráda, že necestuji. Letos jsem trávila léto na Moravě v malé vesničce a do toho jsem pracovala. Ale lehce! Střídala jsem to třeba s koupáním, všechno ale takovým hezkým tempem.
Chtějí po vás členové vaší rodiny, abyste jim něco navrhla, ušila?
Většinou si vyberou i věci, které jsou v kolekci. Nemám moc času. Čas od času něco vytvořím, ale není to tak často.
Nechtějí třeba něco originálního, co nemá nikdo jiný?
Ne, to ne. Abych vám to vyvrátila - mě na tom oděvu baví, že nevidím problém, proč by měl být jeden kus. Já si myslím že u oděvu nevadí, když to není originál.
Snažíte se při výrobě oděvů a výběru materiálů řešit životní prostředí, týrání zvířat?
Téma udržitelnosti je podle mě největší téma dnešní doby, a nejenom v módě. Je to pro mě velmi důležité a snažím se dělat kvalitní oděvy. Nejhorší je podle mě sezónnost, rychlost ve všem a nadbytek, který se tady produkuje. Někteří moji zákazníci říkají, že i po deseti letech mají ty oděvy rádi, a že ten kousek nestárne ani zevnitř, třeba nápadem, ani materiálem, že je natolik kvalitní, že vydrží dlouho. Tak to si myslím je třeba ta cesta.
Tvoříte pro ostatní, jak to máte s nakupováním pro sebe? Je něco, na čem „ulítáváte“?
Asi normálně, boty, všechno možné. Myslím si, že úplně neulítávám na ničem.
Kam chcete vaši značku ještě posunout?
Asi jsem poměrně ambiciózní člověk. Byla bych ráda, kdybych věci dostala ještě o krok dál. Současně na tom ale nelpím, mě to prostě baví. Ráda bych ještě udělala další krok, ale to vám neprozradím kam. Základ je ale ta touha, touha tvořit, aby vás to bavilo.
