Top hledané
Výsledky (0)
Kde je hranice mezi svobodou rozhodování a tradicí jazyka?

NA FÉROVKU: Módní výstřelek a kolaps češtiny? Konec přechylování jmen zvedá lidi ze židle

David Budai
20. září 2019
+ Přidat na Seznam.cz
4 minuty
Speciální rubrika
Některým ženám nepřechýlené příjmení vyhovuje.

Mají mít ženy právo rozhodovat o tom, jestli se jejich příjmení bude přechylovat? Vášnivá diskuse momentálně rezonuje Českem, ale většina politiků a jazykovědců bohužel řeší hlavně technické věci. A samotné ženy stojí tak trochu mimo...

Cizinky mohou v Česku nepřechýlené příjmení používat.
Některým ženám nepřechýlené příjmení vyhovuje.
Některým ženám nepřechýlené příjmení vyhovuje.

Vše rozpoutalo nedávné rozhodnutí vlády, která měla v rámci rozsáhlejší legislativy na stole i návrh, aby si ženy podle svého uvážení rozhodovaly, jestli jejich příjmení bude obsahovat přídomek –ová, nebo nikoliv. Vláda to zamítla s tím, že na to Česko není připraveno. Vzápětí ale přišli Piráti, že při hlasování ve Sněmovně navrhnou změnu. A možnost dobrovolného nepřechylování se tak opět vrátila do hry.

Při debatě o tom, jestli přechylovat, či nepřechylovat, se nevyhneme historii a tomu, jak ženské přechylování vzniklo. Jde o tradici, podle které se přebírá partnerovo jméno a ostatním se nezpochybnitelně říká: Tato žena patří tomuto muži. Když se zkrátka Marie provdala za pana Nováka, stala se Novákovou, tečka. V českých zemích to funguje staletí a nikdo se nad tím nepozastavuje.

Exkluzivní vila na prodej, Říčany u Prahy -
Exkluzivní vila na prodej, Říčany u Prahy -, Okolí Prahy

Časy se změnily

Jenže časy se změnily. Ženy získaly nejen volební právo, ale opustily také tradiční roli „pouhé“ hospodyňky, která se stará o domácnost, zatímco muž vydělává. Dnes je to mnohdy i naopak, když se narodí dítě, zůstává na rodičovské muž, a žena buduje svou kariéru. Není to časté, ale rozhodně nejde o výjimky, jen v Česku jsou takových rodin tisíce.

Ženy také získaly sebevědomí a osamostatnily se. Přestaly si hromadně brát právníky, profesory a lékaře, ale samy se staly právničkami, profesorkami a lékařkami. Možná proto by měly získat i právo svobodně se rozhodnost, jestli se budou jmenovat Nováková, nebo Novák. Ne proto, aby si demonstrativně dokazovaly nezávislost na mužích, ale třeba jen kvůli tomu, že se jim to líbí. Nebo kvůli tomu, že často cestují do zahraničí. A bohužel, v USA nebo Británii stále platí, že na ženy „–ové“ se stále kouká jako na chudé ženské z Východu.

(Ne)spravedlivé výjimky

Nehledě na to, že v současné době ani v Česku nejsou nepřechýlená ženská příjmení výjimkami. Rozvolnění přišlo v okamžiku, kdy se otevřely hranice a Češky se začaly provdávat nejen za Čechy, ale i za cizince ze zemí, kde žádné –ová neexistuje. Dnes si v určitých případech mohou ponechat nepřechýlené jméno, a nikdo proti tomu nic nenamítá.

Řešení nakonec našly i ženy, které si neberou cizince, nemají cizí občanství, ale přesto chtějí nepřechýlené jméno. Stačí jim, aby zašly na úřad a zalhaly: „Brzy se chystám bydlet v cizině.“ A úředníkům na matrice nezbývá nic jiného, než takovou změnu „přiklepnout“. To, jestli žena skutečně bude, či nebude žít v cizině, totiž nemají jak ověřit.

Žena musí lhát

Není to ale ponižující? Pokud chce žena příjmení bez –ová, aniž by se přihlásila k jiné národnosti nebo splnila jinou z předem daných podmínek, musí úřadům lhát. Přitom by stačila jednoduchá změna zákona, která by ženám umožnila, aby si vybraly jméno podle své vlastní preference. Tak, jako se může každý rozhodnout, kde bude nakupovat, nebo jaké křestní jméno dá svým dětem.

Jazykovědci si v posledních dnech víceméně „notovali“ v tom, že nepřechýlená ženská jména by narušila češtinu, lidé by nedokázali vytvářet správné české věty a nevěděli by, jak ženská příjmení v mužské podobě skloňovat. Mnozí politici konzervativního ladění zase poukazují na tradice, zvyky a na to, že by lidé byli zmatení, protože na takovou zásadní změnu nejsou vůbec připraveni.

Není to ale diskuse úplně mimo? Řeší se všechno jiné než přání samotných žen. Přece nikdo nečeká, že po zavedení této „novinky“ by všechny ženy v Česku naklusaly na matriku a hromadně si měnily jména. Spíše by to byla menšina, Češi jsou totiž obecně dost konzervativní, takže tradiční –ová si vzít nenechají.

Čeština by to zvládla

Desítky tisíc českých žen i cizinek už navíc v Česku běžně nepřechýlená jména používají, takže by se nic zásadního nezměnilo. Nebyl by to „blesk z čistého nebe“. Také bychom češtinu a Čechy neměli podceňovat, ostatně dokážou si poradit i s mnohem většími jazykovými oříšky přicházejícími z ciziny. Nebo se snad někdo pozastavujeme nad tím, že dneska běžně používáme cizí slova jako „workflow“, „fashion week“, „outdoorové vybavení“ nebo třeba „scrollování na zdi Facebooku“? Čeština to prostě vstřebala, aniž by někdo cokoliv nařizoval nebo zakazoval.

Možná bychom měli lidem více důvěřovat a méně přemýšlet o tom, jestli se nám rozsypou národní tradice a lidé si přestanou rozumět. Možná bychom individuální touze po jméně bez „-ová“ měli přestat dávat zbytečné významy jako přehnaný feminismus nebo módní výstřelek. Když se před lety zavádělo registrované partnerství pro homosexuály, také se mnozí děsili, že to je konec společnosti. A dneska si na to ani nikdo nevzpomene. A tady jde přitom jen o „hloupá“ jména.

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze